Karlovarský festival čeká jubilejní 60. ročník a zároveň první velký ročník bez Jiřího Bartošky. Kryštof Mucha mluví o tom, jaké je převzít odpovědnost za jednu z největších kulturních událostí u nás, proč Vary nemají být každý rok jiné, ale naopak zůstat jistotou, i o tom, jak se do Karlových Varů lákají hvězdy světového filmu v čele s Dustinem Hoffmanem. V rozhovoru vzpomíná na Jiřího Bartošku, popisuje zákulisí jednání s agenty a vysvětluje, proč je pro filmaře výjimečné ukázat svůj film právě karlovarskému publiku.

Herec Robert Jašków mluví otevřeně o umělé inteligenci, která podle něj může během několika let zásadně proměnit filmový průmysl. V rozhovoru pro Boomer Talk vzpomíná na dětství bez mobilů, vysvětluje, proč zůstal více než dvě desetiletí ve Švandově divadle, a zamýšlí se nad tím, zda dnes o úspěchu herce rozhoduje talent, nebo počet sledujících na sociálních sítích.

Režisér a scenárista Dan Pánek patří k nejvýraznějším tvůrcům nastupující generace českého filmu. Po úspěchu snímků Děti Nagana a Neporazitelní přichází s novinkou Po večerce, ve které se vrací do prostředí letních táborů, na nichž sám strávil velkou část života. V rozhovoru pro Boomer Talk mluví o natáčení s Ivanem Trojanem a Tilem Schweigerem, o hledání rovnováhy mezi emocemi a humorem, ale také o tom, proč si raději pustí film z devadesátých let než nejnovější hit ze streamovacích platforem.investigativní žurnalistiku a co pro něj dnes znamená být „boomerem“.

Investigativní novinář, spisovatel a scenárista Jaroslav Kmenta patří už více než tři desetiletí k nejvýraznějším osobnostem české žurnalistiky. V rozhovoru mluví o proměně médií, budoucnosti tištěných novin a knih, zákulisí svých nejznámějších kauz i o okamžicích, kdy kvůli své práci čelil skutečnému nebezpečí. Přiznává také, proč by nikdy neopustil investigativní žurnalistiku a co pro něj dnes znamená být „boomerem“.

Italský kuchař Emanuele Ridi otevřeně mluví o tom, jak se za poslední desetiletí změnila Itálie, proč podle něj mizí společné rodinné stolování a v čem jsou ostrované jiní než zbytek země. Nechybí ani vzpomínky na první roky v Česku, lásku k fotbalu a tipy na nejlepší italské regionální kuchyně.

Marta Jandová v otevřeném a velmi osobním rozhovoru vzpomíná na dětství po boku slavného otce Petra Jandy, období, kdy chtěla od hudby co nejdál utéct, i na nečekaný odchod do Německa, kde začínala jako uklízečka. Vypráví o tvrdých začátcích kapely Die Happy, úspěchu na německé scéně i televizní kariéře, která z ní udělala známou tvář tamních talentových soutěží. Řeč přijde také na velké lásky, bolestivé rozchody, návrat do Česka i na to, proč dnes věří, že všechno v jejím životě dopadlo přesně tak, jak mělo.

Tomáš Klus před pár dny oslavil čtyřicet, ale sám přiznává, že v některých věcech už je „hudební boomer“. V otevřeném rozhovoru mluví o mladé generaci muzikantů, vulgaritě v textech, sociálních sítích i o tom, proč přestal lidem na koncertech vysvětlovat svět. Vrací se také k veřejným sporům, které kolem něj v posledních letech vznikly, a říká, proč dnes víc než kdy dřív věří v obyčejný dialog.

Petr Malásek patří k nejrespektovanějším českým pianistům, skladatelům a aranžérům. V otevřeném rozhovoru vzpomíná na studia, Hanu Hegerovou i začátky po boku Petra Jandy, mluví o dnešní hudební scéně, životě ve stínu slavného otce a přiznává, proč nikdy netoužil po popularitě. „Pořád mě vzrušuje prázdný papír,“ říká muž, který ani po desetiletích v muzice neztratil chuť tvořit.